Pokud nám únorové počasí a sněhová
pokrývka dovolí, věnujeme se na ovocné zahrádce v únoru mechanické
ochraně proti chorobám a škůdcům. Zaschlé a mumifikované plody je třeba
ze stromů odstranit, neboť jsou zdrojem šíření moniliozy v době
vegetace. Je-li to možné, shrabeme spadané listí a nahnilé plody
s páleným vápnem kompostujeme nebo zakopeme nejméně 1/2 m do země. Také
se v tuto dobu odstraňují odumřelé, suché, či mechanicky poškozené
větve a dřevo s příznaky rakoviny, strupovitosti a padlí.
Nedočkavci by se rádi již pustili do řezu
jádrovin a peckovin, ale pokud máte na zahradě jen pár stromů počkejte na
březen – čím dříve řežeme vzrůstné odrůdy, tím více pak
přirůstají ve dřevě a šetří na plodnosti, zato pro řez rybízu a
angreštu je ta pravá chvíle.
Odumřelou borku kmenů stromů je dobré
drátěným kartáčem nebo škrabkou důkladně očistit a zbavit tak stromy
i příp. mechů a lišejníků. Veškerý materiál seškrabte na folii,
rozprostřenou kolem kmenu a ihned po oškrabání spalte. Každý zahrádkář
si asi dokáže představit holožír bekyně zlatořitné. Housenky tohoto
škůdce se při časně jarní teplotě + 8 °C rozlézají z hnízd, kde
přezimují na pupeny, později květy i listy. Při větším výskytu je to
pro ovocný strom katastrofa. Proto je třeba při zimním mechanickém
ošetřování pamatovat na odstraňování hnízd spletených z několika
listů. Kalamitní škůdce je i píďalka podzimní, ta se líhne se na
podzim. Samičky lezou po kmenech do korun stromů, kde nakladou na větve
vajíčka – obvykle bývá 200 vajíček (ze kterých se na jaře líhnou
housenky) v jednom hnízdě. Přestože nám zimní postřik vajíčka
poměrně spolehlivě likviduje, je mechanická ochrana formou lapacích pásů
na kmenech ekologicky šetrným prostředkem, který znemožní samičkám cestu
do korun. Lapací pásy se připevňují na podzim a zjara se odstraňují
a pálí.
Svoje opodstatnění má i nátěr
ošetřených kmenů vápenným mlékem. I když podle rostlinolékařů nemá
tento zákrok žádný přímý vliv na omezení výskytu škůdců a zárodků
chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnění ochrany stromů před
abnormálním přehřátím. Bílení rovněž pomáhá ničit mechy a
lišejníky. Kmen bez bílého nátěru se může vlivem slunečního záření
silně přehřát a náhlým poklesem teploty navečer snadno popraskat.
Mrazové desky a trhliny se zvláště u starých stromů velice špatně
hojí. U meruněk a broskvoní se tohoto efektu odrážení slunečních
paprsků bílou barvou využívá k oddálení nástupu do jarního rašení,
aby se předešlo poškození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se
připravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Když se začínají
zvětšovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února)
doporučuje se ošetřit všechny stromy a keře na zahrádce měďnatým
přípravkem. Ten vám pomůže proti kadeřavosti broskvoní, moniliozám
peckovin, puchrovitosti švestek, rakovinnému usychání větví peckovin,
omezí příp. výskyt mrtvice meruněk, nektriové rakoviny kůry stromů
jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postřik se provádí v době, kdy teplota
vzduchu vystoupí nad 7 °C.
Uskladněné ovoce je nutné pravidelně
prohlížet alespoň 2 x týdně a hned odstraňovat nahnilé plody, které
jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepě více, jak 6 °C, je
potřebné větrat. K větrání se využívají bezmrazé dny s teplotou
kolem 0 °C. Uskladněná zelenina jak košťálová, tak kořenová vyžaduje
také občasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uložených
hlíznatých rostlin např. jiřin. Včas odstraníme plísní napadené hlízy
a pravidelně kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepřeschly. Pokud
přezimujete matečné rostliny např. pelargonií a fuchsií ve sklepě, či
studené chodbě nezapomeňte, že potřebují občas, ale jen nepatrně
zalévat.
Pro zeleninovou část zahrádky začínáme
s předpěstováním sadby v pařeništi, či foliáčku a kdo tyto možnosti
nemá, může začít alespoň v malém doma u okna. Nejdříve se vysévají
rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA,
MUSKETER), kapusta, květák (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID,
SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníčku se vysévají ředkvičky, raný
salát, příp. karotka. Máme-li teplý skleníček, můžeme začít
s výsevem rajčat a paprik. předpěstovat za oknem). Na ošetření zimního
česneku proti houbomilce česnekové je třeba pamatovat již v únoru, kdy se
celý záhon přikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte až
do dubna.
Kdo vlastní na zahrádce nějaký keř vinné
révy, začíná v únoru postupně řezat. Při řezu se vychází ze zásady,
že plodné réví je takové, které vyrůstá z dvouletého dřeva. Proto se
letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva odstraňují a jednoleté a
dvouleté dřevo se zakracuje.
Keřové
růže je možné postupně za příznivého počasí odhrnovat, namrzlé
části odstřihnout a výhony zakrátit na tři až čtyři očka.
Do hlubších truhlíků nebo do květináčů
zasázíme k narašení hlízy
dosen, které po třech týdnech narašení přeneseme do chladného
skleníku či na chladnou chodbu, kde je předpěstujeme do květnové doby
výsadby.
Některé otužilé letničky je možné koncem
měsíce postupně vysévat do volné půdy, pokud to její stav a počasí
dovolí. Využívá se toho u druhů, které hůře snášejí přesazování
(štěničník, máky, šáter, či měsíček). V únoru je též třeba dát
narašit hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupně vysévají letničky,
které přesazování vyžadují – astry, afrikány, gazanie, letní
karafiáty, petúnie, salvie, či ostálky (Zinnia).